Hnykovi.cz - akce

Poprvé jsem si vyzkoušel přepravu skládacího kola letecky. Stačilo mi k tomu jedno odbavené zavazadlo s limitem 20 kg. Po Finsku jsem se přepravoval vlakem a jako přibližovadlo k zajímavým místům jsem používal skládačku. Vlakové jízdenky FIP mně nestačily na celý pobyt, proto jsem absolvoval na kole i dva delší přejezdy. První dva dny byly logisticky náročné, přes Finsko přecházely fronty dešťových mraků, bylo docela obtížné se jim vyhnout. Ale podařilo se! Dalších dvanáct dní bylo nádherné slunečné počasí. Zmokl jsem zase až cestou na letiště. Finská jezerní krajina si mě naprosto získala. Je velmi členitá, v jezerech je obrovské množství skalnatých ostrůvků. Mezi vodními plochami jsou často jen úzké šíje, po kterých vedou kouzelné silničky. Na březích byla všude krásná místa na táboření, voda byla po létě vyhřátá a dalo se v ní příjemně koupat. Finská krajina je sice rovinatá, ale občas z ní vykukují menší kopečky, z kterých jsou úžasné pohledy na nekonečná jezera s ostrůvky. Na zalesněných kopcích, kde by jinak výhled nebyl, byly postaveny dřevěné, kamenné i kovové rozhledny. Nádherný výhled jsem měl i z přístupných vodárenských a televizních věží. Projel jsem hlavně jižní a východní část Finska - Karélii, kde je nejlepší železniční spojení. Nejkrásnější oblasti přírody jsou chráněny jako národní parky, v kterých je však na připravených místech povoleno bezplatné táboření. Z nich se mi nejvíce líbily Repovesi, Linnansaari a Koli. Navštívil jsem i největší města - Helsinki, Tampere, Turku, Lahti a Kuopio. Jejich čtvrtě jsou často schovány v rozlehlých lesích. Například přímo z centra Helsinek jsem dojel lesem až na dvacet kilometrů vzdálené letiště.